Spolupráce ČSSD s odbory
(Petr Marcin, Odborné studie členů MSD Ostrava, 10.04.2007)
Má organizace jako MSD spolupracovat s odborovými centrálami či nikoliv? Tuto otázku si klade hodně členů nejen MSD, ale celé ČSSD. Spolupráci s odbory se v historii ČSSD dlouhodobě osvědčila. Vždyť z odborů ČSSD či britská Labour Party vznikla a vždycky se snažila prosazovat zájmy nejen dělníků, ale především střední vrstvy. Působí dnes vůbec osobnosti z odborů v aparátu ČSSD či veřejných funkcích? Ano, máme zde několik osobností, které za sebou mají úspěšnou kariéru v odborových svazech, jako příklad uveďme například exministra práce a sociálních věcí a místopředsedu ČSSD Ing. Zdeňka Škromacha, který se ve funkci ministra zúčastnil i demonstrace ČMKOS na podporu zákoníku práce v roce 2005. Dalším zářným příkladem je předseda ČMKOS a senátor za ČSSD Ing. Milana Štěch. Samostatnou kapitolou je JUDr. Richard Falbr, který byl předsedou ČMKOS a tvrdil, že odbory mají být apolitické a až po opuštění této funkce se stal členem Předsednictva ČSSD a následně senátorem a poslancem EP. Já osobně nemohu s jeho slovy souhlasit. Kdo si přečetl brožuru „Sondy do volebních programů parlamentních stran“, vydanou právě ČMKOS, tak zjistí, že odbory nemají s žádnou jinou stranou tolik společných programových cílů jako s ČSSD. Nejde jen o aktivní politiku zaměstnanosti, hospodářský růst, zvyšování mezd, ale především o kolektivní vyjednávání, zachování sociálního smíru a sociální dialog na všech úrovních! Ano, toto vše je nyní ohroženo, neboť Radu hospodářské a sociální dohody ODS nesmyslně přesunula z Úřadu vlády pod Ministerstvo vnitra, kde neplní svou funkci. ČSSD by měla do budoucna navázat užší spolupráci s odbory, neboť právě odbory organizují 30% všech zaměstnanců, kteří by mohli zvýšit voličskou základnu ČSSD. Nelze opomenout ani fakt, že ve vysokých odborových funkcích je mnoho sympatizantů ČSSD! A takových by si vedení mělo všímat a nabízet jim místa na kandidátkách (např. předseda OS KOVO Josef Středula by se mohl v dohledné době třeba senátorem za ČSSD). Ale vraťme se k spolupráci s MSD. Hodně mladých lidí dnes do odborů na svých pracovištích nevstupuje, protože vlastně ani netuší, co odbory nabízejí a ve skutečnosti si myslí, že zbytečně platí měsíčně procento z platu jako členský příspěvek. Opak je pravdou! Odbory poskytují svým členům bezúročné půjčky, zvýhodněné dovolené, vyjednávají se zaměstnanci růst mezd, projednávají výpovědi a na Vánoce obdarují každého člena čokoládovou kolekcí a propagačními předměty. Je tedy žádoucí, aby mladí členové zaujímali uvolněné pozici v odborovém aparátu, neboť přinesou nový pohled na věc a také nové nápady, co mohou odbory udělat pro blaho svých členů. Mohou si tak v praxi vyzkoušet, jak se prosazují myšlenky ČSSD, které jsou s těmi odborovými shodné. Ostravská MSD, jejíž jsem členem se chystá uspořádat na první říjnový víkend seminář na téma „Odborová problematika a sociální dialog“, kde by měli vystoupit přední funkcionáři ČSSD, kteří prošli odbory, ale také členové MSD, kteří působí v odborovém aparátu a mají zkušenosti se sestavováním kolektivních smluv, které by na semináři rozebrali a informovali o procesu jejich sestavování. Věřím, že do budoucna se nám podaří navázat užší spolupráci nejen s ČMKOS, ale také s opomíjenou Asociací svobodných odborů ČR.

Zdravotnictví
(Adam Rykala, Odborné studie členů MSD Ostrava, 05.03.2006)
Situace ve zdravotnictví zaplňuje stránky novin dnes a denně. Nový ministr zdravotnictví MUDr. David Rath je zhouba našeho zdravotnictví! Toto hlásají titulky pravicových deníků. Je tomu opravdu tak?

Úspěchy a neúspěchy zavádění kapitalismu v České republice
(Michal Kubíček, Odborné studie členů MSD Ostrava, 18.02.2006)
Patnáct let je v životě člověka zlomové období. Jsou to tři pětileté období, tak jak je vnímá například ve svém didaktickém procesu vzdělávání člověka Jan Amos Komenský. Z doby předškolního vzdělávání a etapy národní školy přichází doba gymnaziální – doba, kdy student je schopen zvládat cizí jazyky a již není třeba tak širokého ochranného deštníku. Pokud by se k lidskému životu, a tedy i Komenskému modelu vývoje člověka, připodobnil politický systém země, pak by se dalo říci, že současná Česká republika, tak jak ji známe – se svým politickým systémem parlamentní demokracie částečné plurality v boji politických strana a uskupení se dostává také do jednoho ze svých zlomových období. I když směrování země a politický vývoj je periodizován do jisté míry volebním systémem a jeho čtyř až šestiletým volebním obdobím, opticky i přirozeně zde vychází právě ono pětileté období, kdy dochází k evoluci ve společnosti, ke změnám ve směrování, vnímání i preferencích. Pětiletá období znali již centrální plánovači lidově-demokratického Československa, kteří tak řídili národní hospodářství a de facto prostřednictvím národního hospodářství celou společnost. Pětiletá perioda se projevuje v nejdůležitějších meznících našeho novodobého státu. Vznik Československa, tzv. první republika 1918 …. Mnichovská dohoda a 167 dní trvající druhá republika 1938 …. únorové převzetí moci komunistickou stranou 1948 …. Pražské jaro, okupace sovětskými vojsky 1968 ….až nakonec jakoby výjimka měla potvrdit pravidlo – rok 1989 – nenásilná sametová revoluce.

Proč nevolit Zelené
(Ondřej Ručka, Odborné studie členů MSD Ostrava, 17.02.2006)
Ta myšlenka se nabízí sama. Zelení podle nejnovějších průzkumů volebních preferencí překročili uzavírací klauzuli pro zvolení do Poslanecké sněmovny, a kdyby se nyní konaly volby, dostali by se do parlamentu. Pro mladého voliče, který je orientován na hodnoty nemateriálního charakteru, je to skvělá zpráva. Teď už by konečně jeho hlas nepropadl. Je však na místě naléhavá otázka, je tomu skutečně tak? (pokračování uvnitř)